01ASTE I nejnovejsi mobilni telefony na nas musi mluvit

Z Jaderňácká wiki
Verze z 6. 12. 2011, 22:17, kterou vytvořil Brindkar (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Společnost Microsoft ve svém hlavním sídle v Redmondu ve státě Washington uspořádala 26. října 2010 jednodenní kulatý stůl o přístupnosti mobilních telefonů, resp. kapesních počítačů s telefonem. Byla zastoupena řada organizací nevidomých: Národní federace nevidomých USA, Americká rada nevidomých, Americká nadace pro nevidomé, Kanadský národní institut pro nevidomé, britský Královský institut nevidomých lidí, Vision Austrálie, španělská národní organizace nevidomých ONCE a další. Hlavním tématem byla nevizuální přístupnost nejnovějšího produktu společnosti Microsoft na trhu s mobilními telefony – operačního systému Windows Phone 7. Ještě před konáním kulatého stolu byly zveřejňovány tiskové zprávy a rozesílány elektronické dopisy, ve kterých se sdělovalo, že Windows Mobile 7 nebude pro nevidomé přístupný. Pravilo se zde, že předchůdce Windows Phone 7, Windows Mobile 6.5, byl zpřístupněn nevidomým za pomoci odečítačů Mobile Speak a Talks; také se šířily zprávy, že tyto odečítače s Windows Phone 7 spolupracovat nebudou. Nejvýznamnější autority pro oblast přístupnosti výpočetní techniky nevidomým chtěly vědět, co s tímto stavem hodlá společnost Microsoft dělat.

Zatímco zpráva o nepřístupnosti operačního systému Windows Phone 7 se mnohým z nás nijak zvlášť nezamlouvá, můj přirozený skepticismus je poněkud mírněn zjištěním, jakou pozornost věnovali kulatému stolu vysocí řídící pracovníci společnosti Microsoft. Po dlouhou dobu byl na jednání u kulatého stolu přítomen Andy Lees, prezident divize mobilních produktů; ten několikrát zdůraznil, že se osobně zasadí o zajištění dlouhodobé nevizuální přístupnosti mobilní platformy společnosti Microsoft. Tento závazek potvrdili Rob Sinclair, nejvýše postavený řídící pracovník odpovědný za přístupnost; Chuck Bilow, vrchní ředitel programové sekce, odpovědný za zpřístupnění Windows Phone; a Richard Suplee, vrchní plánovač v divizi produktů mobilní komunikace. Bylo nám řečeno, že "Windows Phone 7 je oproti dřívějším operačním systémům společnosti Microsoft zgruntu (odshora dolů) přepsaný operační systém. Jedná se o zbrusu nový operační systém i uživatelské rozhraní. Žádné aplikace provozované pod předchozími mobilními operačními systémy společnosti Microsoft pod Windows Phone 7 nepoběží. Žádný mobilní telefon, na kterém lze použít operační systém Windows Mobile 6.5, nemůže pracovat s Windows Phone 7".

Řeklo se nám, že je technicky neproveditelné do systému vestavět infrastrukturu nezbytnou k podpoře odečítačů. Někoho možná napadne otázka, proč se Microsoft vůbec pustil do totálního předělání operačního systému. Jednoduše řečeno: Microsoft došel k závěru, že se mu na trhu mobilní komunikace nedaří tak, jak by si přál, a volí tudíž úplně novou strategii. Odtud tedy Windows Phone 7. Je politováníhodné, že jednou z prvních obětí tohoto úsilí se stala právě nevizuální přístupnost, a stejně nešťastná je i skutečnost, že si na alespoň jakous takous nápravu počkáme nejméně rok.

V průběhu kulatého stolu se však Microsoft zavázal k těsnější spolupráci se slepeckou komunitou na vývoji řešení nevizuálního přístupu. Ještě významnější je zřejmé uznání skutečnosti, že v zájmu vskutku smysluplného řešení problémů přístupnosti musí Microsoft zpřístupnění zabudovávat přímo do svých produktů namísto spoléhání na to, že to za něj udělá někdo zvenku; z toho plyne, že nesmí ignorovat společnosti jako Nuance, Code Factory a jiné. Tyto společnosti mohou hrát nezastupitelnou úlohu. Mohou vyvíjet doplňky, které z hlediska nevizuálního přístupu funkčnost produktů společnosti Microsoft značně zefektivní. Je Microsoft s to vyrobit mobilní produkt, který bude pro nevidomé opravdu plně přístupný? Pokud může dřívější počínání firmy posloužit jako vodítko, zůstáváme s kladnou odpovědí na pochybách. Není přílišného sporu o tom, že Microsoft učinil v minulých letech mnohé na cestě ke zdokonalení nevizuálního přístupu k operačnímu systému Windows i k některým jeho šířeji používaným aplikacím - zejména Microsoft Office a Internet Explorer.

Stejnou měrou ovšem platí, že nevidomí mohou prstem ukázat na daleko větší počet produktů společnosti Microsoft, které jim nejsou plně zpřístupněny; některé nepřístupné aplikace jsou provozovány na stolních a přenosných počítačích, další potom na jiných platformách. Mimochodem hlasovou podporu vestavěnou zdarma do operačního systému Windows nepovažuje slepecká komunita za skutečně funkční zpřístupnění práce s počítačem.

Pokud Microsoft závazek těsnější spolupráce s organizacemi nevidomých a pro nevidomé na vývoji přístupného mobilního produktu dodrží, je možné, že plně přístupný produkt opravdu vznikne. Za léta vztahů se společností Microsoft jsme se naučili přinejmenším to, že spotřebitelský tlak na nevizuální přístup nesmí polevovat a že firemní ujištění, že pro nás udělají vždy to pravé, je třeba brát s opatrným optimismem. Nesmíme zapomínat, že když Microsoft i jiné velké počítačové firmy činí závažná úsporná podnikatelská rozhodnutí, bývá první obětí nevizuální přístup. Musíme být nějak Microsoftu nápomocni v hledání dobrých důvodů pro zabudovávání nevizuálního přístupu do jejich mobilních produktů jako jejich integrální součásti.

Andy Lees, prezident divize mobilních produktů veřejně prohlásil, že „cílem Microsoftu je poskytovat platformy, produkty a služby, které jsou přístupné. Uznáváme, že v tomto ohledu můžeme udělat víc, a naším cílem je vyvinout Windows Phone do podoby vysoce atraktivního výrobku i pro nevidomé a zrakově postižené.“

Na nás jakožto na spotřebitelích je dohlédnout, aby Microsoft tento cíl splnil.

Curtis Chong

Odborný garant pro výpočetní techniku,

Národní federace nevidomých USA

Zdroj: Braille Monitor, roč. 54, č. 1/ 2011

Přeložil a upravil R. Volejník