Asistivní technologie (01ASTE) - 3. přednáška: Porovnání verzí

Verze z 21. 10. 2011, 10:18

V tomto článku naleznete materiály k 3. přednášce předmětu Asistivní technologie.

Hmatový displej

Jakou roli hraje hmat při práci s počítačem bez kontroly zrakem?

Hmat hraje při práci s počítačem bez kontroly zrakem sice doplňkovou roli, ale při některých konkrétních činnostech je tato role téměř nenahraditelná. Jelikož je hmat smyslem kontaktním, uživatel musí při současném užití klávesnice a hmatového výstupu, potažmo hmatového displeje, měnit polohu rukou, což narušuje plynulost práce. Oproti poslouchání vyslovovaných informací je jejich čtení hmatem pomalejší a náročnější.

Jaké písmo zobrazují hmatové displeje?

K zobrazení textu na hmatovém displeji se používá Braillovo bodové písmo, které na rozdíl od bodového písma tištěného používá rozšířený typ znaku. Zatímco jeden znak tištěného písma je tvořen kombinacemi až šesti bodů, rozšířený znak může využívat o dva body více. Rozšíření znamená pochopitelně i větší plochu jednoho znaku, což některým uživatelům může činit určité obtíže. Osmibodová sada znaků se také poněkud liší od šestibodové sady, proto je třeba si nové kombinace „počítačového“ Braillova kódu osvojit. Tato skutečnost je vyvážena tím, že je přepis informací podstatně přehlednější a umožňuje zápis většího počtu symbolů. Možnost využívání Braillova písma při práci s počítačem je tedy podmíněna na jedné straně jeho znalostí a na straně druhé individuální dovedností s ním efektivně pracovat. Právě nedostačující dovednosti čtení Braillova písma bývají mnohdy překážkou ve využívání hmatového výstupu.

Co je třeba zvážit v souvislosti s pořízením hmatového displeje?

Pokud se nevidomý člověk stane uživatelem hmatového výstupu, i poté se musí při jeho používání vyrovnávat s určitými úskalími. Zvláštní pozornost si zasluhuje již samotné umístění hmatového displeje , který by neměl narušovat ergonomii počítačového pracoviště. Zároveň by rozložení jednotlivých komponent mělo respektovat princip současného užívání hmatového displeje s klávesnicí. Výsledné řešení bývá ovlivněno také typem konkrétního hmatového displeje, jeho velikostí, počtem zobrazovaných znaků i uspořádáním ovládacích prvků. Některé typy jsou vhodné výhradně pro připojení ke stolnímu počítači, jiné jsou konstruovány tak, aby mohly být kombinovány s přenosnými počítači pro práci v terénu. Nelze se ovšem v tomto ohledu zcela spolehnout na obecná doporučení, vždy je třeba zvážit každou kombinaci v souvislosti s konkrétním počítačem a konkrétním hmatovým displejem. Existuje totiž reálné nebezpečí, že by například ovládací prvky jednoho či druhého zařízení bránily při souběžném použití pohodlné či dokonce plnohodnotné práci.

Proč bývá hmatový displej nazýván také jako braillský řádek?

Fyzická podoba braillských znaků na displeji se v zásadě neliší od vytištěných braillských tisků, a proto i princip jejich rozpoznávání je pro uživatele v obou případech totožný. Vlastní čtení však stejné není, neboť hmatový displej nenabízí přehled o celkovém uspořádání textu. Zatímco u vytištěných materiálů lze hmatem průběžně kontrolovat konce řádků, uspořádání odstavců a dalších logických celků textu, při použití hmatového displeje je možné uspořádání a rozložení textu kontrolovat pouze nepřímo. Displej zobrazuje jediný řádek (proto se toto zařízení často označuje jako „braillský řádek“), který je u nejrozšířenějších modelů omezen na 40 znaků, což zpravidla nepokrývá skutečnou délku celého řádku v textu. Tím vzniká potřeba kombinování vertikálního odvíjení celého textu s horizontálním posunem řádku displeje, a to může někdy vést u čtenáře k částečné ztrátě orientace. U lineárního textu bývá tato komplikace zanedbatelná, avšak u strukturovaných zápisů, například v matematice, může být zcela zásadní. Vyvíjejí se proto specializované nástroje, které by ztrátu orientace ve strukturovaných textech minimalizovaly.

Jaký pozitivní přínos má čtení hmatem oproti vyslovování informací hlasem?

Při vyslovování informací hlasem dochází poměrně často k zavádějící interpretaci textu. Čtení hmatem tento problém úspěšně překonává, neboť osmibodový braillský zápis je pevně kodifikován a uživateli nabízí nezkreslenou, syntakticky identickou podobu informace jako uživateli vidícímu.

Znamená používání hmatového výstupu, v porovnání s výstupem hlasovým, výhodu pro navigaci na obrazovce?

Navigace na obrazovce počítače přináší uživateli hmatového výstupu obdobné problémy jako při práci sluchem. Informace čítající 40, případně u velkých modelů hmatových displejů maximálně 80 znaků za sebou, je nutně vytržena z kontextu a neposkytuje globální přehled o aktuálně zobrazeném uživatelském rozhraní. Proto se nelze opírat o intuitivní navigaci a je nutné pamatovat si kroky a instrukce jednotlivých aplikací. Dostatečně dlouhá doba získávání dovednosti používat hmatový výstup vede obvykle ke zvýšení efektivity práce s počítačem, a to mimo jiné i proto, že hmatové displeje disponují některými funkcemi usnadňujícími orientaci a navigaci na obrazovce.

Znamená používání hmatového výstupu, v porovnání s výstupem hlasovým, výhodu pro formátování textu?

Poněkud snadnější a přehlednější je při využívání hmatového výstupu ověřování struktury textu a zejména psané podoby slov. Uživatel může okamžitě kontrolovat například odsazení odstavců, zarovnání textu, řez písma, jeho zvýraznění, ale také správnost pravopisu v českých i cizojazyčných textech. Oproti hlasovému výstupu, kde je možnost čtení atributů formátování sice dostupná, ale jen za cenu snížení uživatelského komfortu, je při práci hmatem sledování formátování přirozené a neodvádí uživatelovu pozornost. I když je tato vlastnost hmatového výstupu považována za jeho velikou přednost, zdaleka to neznamená, že lze výhradně pomocí atributů zjistitelných hmatem kompletně pokrýt veškeré nároky na formátování dokumentů. U hmatem nezjistitelných atributů platí v zásadě obdobný způsob jejich ověřování a nastavování jako při práci hlasem.

Jak ovlivňují vnější podmínky pracovního prostředí výkon uživatele používajícího hmatový výstup?

Výkon uživatele, používajícího hmatový výstup, je ovlivněn i celkovým klimatem pracovního prostředí. Práce s hmatovým výstupem vyžaduje soustředění, kterého lze jen těžko dosáhnout v atmosféře neklidu a nepohodlí. Z fyzikálních faktorů je významná teplota vzduchu, protože jsou-li prsty zkřehlé, anebo naopak zapocené, snižuje se tím úroveň hmatového vnímání. Čtení se tak stává namáhavější, někdy až nemožné. Uvědomme si, že i za naprosto ideálních podmínek dochází dříve či později k fyzické únavě prstů, obdobně jako při práci zrakem k únavě očí.

Jakou roli hraje trpělivost uživatele při používání hmatového výstupu?

Na kvalitu vnímání informací pomocí hmatu mají vliv také subjektivní, uživatelem ovlivnitelné podmínky. Při práci hmatem musí být uživatel, podobně jako při práci sluchem, především trpělivý. Jestliže je přijímání iformací sluchem vždy o cosi pomalejší než zrakem, pak je hmatem vždy ještě pomalejší než sluchem. Uživatelova snaha překonat tento rozdíl může vést k nedůslednému vnímání zobrazených znaků na hmatovém displeji, projevující se stejně jako při neúměrném zrychlování výslovnosti hlasové syntézy. Uživatel tak například nedokonale rozlišuje mezi velkými písmeny, respektive obecně písmeny a číslicemi, čímž svou práci nakonec paradoxně zpomaluje.

Je při čtení hmatem riziko spojené s pravopisem obdobné jako při čtení sluchem?

Riziko ztráty povědomí o psané podobě slov, které existuje při jednostranném preferování práce sluchem, je při práci hmatem významně eliminováno. Hmat totiž, na rozdíl od sluchu, zprostředkovává psanou podobu slov, včetně jejich správného pravopisu, stejně jako zrak. Proto by měl být hmatový displej téměř povinnou pomůckou pro všechny, kdo chtějí svůj písemný projev zachovat na odpovídající úrovni.

Měl by být hmatový displej nezbytnou součástí každé počítačové sestavy pro práci bez kontroly zrakem?

Jak dokazuje každodenní praxe, práce hmatem není ve srovnání s prací sluchem nenahraditelná a hmatový displej je nutné považovat výhradně za volitelný doplněk počítačové sestavy. Přesto ho lze označit za nepostradatelnou pomůcku například při studiu cizích jazyků, matematiky, přírodních věd a vůbec všude tam, kde je vyžadováno precizní porozumění textu a nakládání s ním. Pouze kombinací hlasového a hmatového výstupu si uživatel vytvoří takové počítačové pracoviště, které bude splňovat maximální požadavky na komplexní práci s informacemi.

Odkazy

• Srovnání braillských řádků
• Vyhledávač knihovních digitalizovaných titulů